reklama

Údolím Svitávky od Božího hrobu přes peklo do kostela

25. 11. 2017
Je to tak, necelé čtyři kilometry dlouhá štreka údolím Svitávky mezi Velenicemi a Svitavou na Českolipsku nabízí zážitky nebeské i pekelné a průměrem jedna atrakce na 180 metrů se řadí mezi vůbec nejzajímavější místa v Česku.
V minulém díle našeho obrazového cyklu Výlet jsme již prozkoumali podzemní náhon Velenické zrcadlárny. Tentokrát se vydáme  po málo frekventované silničce Velenice - Svitava (MAPA) za dalšími zajímavostmi. Toto na podzim a v zimě tiché údolí zabydlují v sezóně trampové, turisté a motorkáři. Kdysi zde ovšem vládl čilý pracovní ruch, jehož rytmus si umíme těžko představit. Například dnes rekreační vesnice Velenice měly před 2. světovou válkou 500 obyvatel, zatímco nyní zde žije 175 obyvatel (zdroj ČSÚ). Střípky minulosti ale nacházíme na každém kroku. Slovo střípky je víc než symbolické, zdejší kraj totiž žil zemědělstvím a výrobou zrcadel.


Kaple Božího hrobu, první zastávka naší procházky, se nachází nad Velenicemi v oblouku špatně udržované silnice vedoucí od Brniště (MAPA). Pochází z let 1710-1711 a obyvatelům Velenic sloužila i jako kostel, protože ten si postavili až v roce 1735. Pak se stala poutním místem. O velikonočních Pašiích sem, do schránky za tím účelem vytesané do skály, účastníci procesí symbolicky ukládali boží tělo.
Foto Mad

Tři místnosti včetně výzdoby vytesal lidový umělec a hospodář Schille. Na stavu památkově chráněné svatyně se bohužel podepsal nejen čas, ale i výstavba silnice a chuligáni. K tomuto pozoruhodnému dílu se ještě určitě vrátíme v některé z našich dalších obrazových reportáží.
Foto Mad

Velenice jsou neuvěřitelně bohaté na chráněné objekty, na stránkách vesničky jich najdete 27! Je zvláštní, že orientační tabule vyzdvihuje kromě Božího hrobu jen další tři zajímavosti, podle našeho soudu navíc pro běžného návštěvníka méně atraktivní. Velenický hrádek (tvrz) sice pochází pravděpodobně z počátku 14. století a patřil rodu loupeživých rytířů Pancířů, kteří se dostali až do novodobého znaku obce, ale dnes ho připomíná jen pár nevýrazných ruin na ostrohu nad obcí (na fotce schovaný za stromem, MAPA). Ostroh je sice přímo ve vesnici, ale je špatně přístupný, kromě náznaku zdí bývalé tvrze zde je ještě malá nepřístupná jeskyně a anoncovaná vyhlídka na Velenice. Smírčí kříž z roku 1633 je asi metr vysoký a chybí mu jedno rameno. Naleznete ho na konci cesty pod ostrohem (MAPA).  
Foto Mad

Celé okolí Velenic, například cestou od Božího hrobu nebo u místního vodopádu (MAPA), je prošpikováno skalními místnostmi. Některé dodnes slouží jako sklepy, jiné jsou volně přístupné, například tato dvoupokojová "garsonka" v údolí Svitávky. Je evidentně občas obývaná, tak pozor, jestli polezete dovnitř!  
Foto Mad

Foto Mad

Vyrážíme údolím. Asi 500 m za poslední chalupou se vpravo od silnice odděluje lesní cesta a z ní strmě vzhůru míří stezka na Rabštejnskou vyhlídku (MAPA). Pakliže běh do schodů, šplh po střeše a další obdobné disciplíny nejsou vaše hobby, tak si tuto atrakci rozhodně můžete odpustit. Závěrečná fáze výstupu na kdysi evidentně hojně navštěvovanou, ale dnes zcela svému osudu ponechanou vyhlídku se dá klasifikovat jako nebezpečná zejména za vlhka. My až nahoru vyšplhali v bláhové naději, že uvidíme mladší ze dvou zrcadláren z ptačí perspaktivy.
Foto Mad

Rozhled absolutně neodpovídá riziku ani vložené námaze, lidově řečeno, je vidět velký kulový!
Foto Mad

Máte-li chuť, můžete na začátku bočního údolí pod vyhlídkou prozkoumat pozůstatky zkušební střelnice z roku 1944. Betonový zbytek bunkru pro upevnění děla a zasypaný výklenek na úpatí protější skály (viz. podrobnosti ZDE) je připomínkou toho, že do zdejších jeskynních systémů, souhrnně zvaných Pusté kostely, byla koncem 2. světové války přemístěna výroba leteckých kanonů. Provoz ale fungoval jen krátce.
Mnohem zajímavější je opodál stojící budova mladší ze dvou zrcadláren (MAPA). Uvnitř nepochybně zajímavý objekt, zapuštěný částečně do skály, je v soukromém vlastnictví a střeží ho dva ostří psi, kteří se tváří, že na vás skočí ze střechy přístavku, učiníte-li ještě krok.
Foto Mad

Další zatáčka a další zajímavost, kaplička sv. Antonína (MAPA). Patrný je základ oltáře s místem pro sochu. Výzdoba je značně poničená, její téma lze jen tušit.
Foto Mad

Foto Mad

Po těžbě písku vzniklý komplex jeskyní Pusté kostely 1, dnes známnější jako Pekelné doly (MAPA). Podzemí má rozlohu hypermarketu (cca 3 500 m2) a 110 m dlouhý strop je podepřen třiceti sloupy. O původu jeskyně koluje řada teorií, z větší části konspiračních, spojených s tajnými továrnami Říše. Pravdou je, že skály sloužily jako zdroj brusného písku pro zdejší zrcadlárny a vzniklé prostory byly za války opravdu po nějaký čas využívány pro válečnou výrobu. Nyní je jeskynní komplex ve vlastnictví Miroslava Krejčího. Ten zde spolu s Ivou Krejčovou a Alenou Zikešovou provozuje sezónní občerstvení (úterý až neděle 10 - 18 hodin). Pekelné doly jsou základnou stejnojmenného motorkářského klubu. V zimě je oplocený areál zavřený, ale máte-li zájem, můžete se domluvit třeba na uspořádání netradiční silvestrovské oslavy, protože uvnitř je údajně stabilních 12oC!
Foto Mad

Jsme téměř u cíle naší krátké vycházky. Rozlehlá barokní budova po levé straně silničky je bývalá brusírna hraběte Kinského. Až si prohlédnete její podzemní náhon (viz. naše minulá reportáž), čeká vás ještě krásná tečka za výletem.
Foto Mad

Tou tečkou je jeskynní komplex Pusté kostely II, dnes známnější jako Pustý kostel (MAPA). Pustý kostel je trochu menší než Pekelné doly, ale na rozdíl od nich zůstal zachovaný v původním stavu.
Foto Mad

Klenbu rozsáhého a členitého prostoru, vzniklého opět jako důsledek těžby pískovce na brusný písek, podepírá šestnáct pilířů. Zbytky vyzdívky pocházejí z doby, kdy zde byl za reálného socialismu sklad zeleniny.
Foto Mad

Jeskyně Pustých kostelů jsou hojně využívány fotografy a filmaři. Například v Pekelných dolech se točila pohádka S čerty nejsou žerty a scény do americké fantasy Solomon Kane. Toto foto je ovšem dokumentuje práci ryze česká produkce :-)
Foto Mad

Vedle vchodu do Pustého kostela je reliéf bezhlavého Krista.
Foto Mad

To bychom měli Pusté kostely I a II. Když se od zrcadlárny dáte po proudu Svitávky, nebo mnohem lépe cestou lesem (viz. MAPA), dojdete k T.O. Medvědí camp, což jsou vlastně Pusté kostely III, nejmenší ze tří jeskynních komplexů. Nad ní se nachází pár zbytků hrádku Výrov. Část ruin se propadla po těžbě do jeskyně a o minulosti stavby se neví téměř nic. A naše obvyklá perlička na závěr, Medvědí camp nabízí svérázný ubytovcí server ubytovani-zdarma.

Text a foto Mad
voda
15. 12. 2017 15:05 Voda Na Frýdlantsku zdraží v příštím roce o 2,3 pct. Za metr krychlový zaplatí odběratelé 105,29 Kč, což je zhruba stejně jako účtuje VHS Turnov.
psychiatrie
15. 12. 2017 13:05 Modernizace prostor psychiatrie liberecké nemocnice za 150 mil. Kč začne na jaře 2018, hotovo má být do léta 2020. Projekt je rozdělený na dvě etapy.
odpady jn
15. 12. 2017 13:04 Jablonec nad Nisou nebude příští rok zdražovat likvidaci odpadů pro obyvatele. Město ale zaplatí o dva miliony víc. Svozová firma zdražila o 4,5 pct.
pohřby
15. 12. 2017 06:00 Liberec si zřídí pohřební službu. Nabízet bude pohřby za cenu, jež bude patřit mezi nejnižší v ČR. Pohřební firma to považuje za nekalou konkurenci. Více čtěte ZDE.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
prosinec
2017
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).