reklama

Fascinující historie vynálezu jízdního kola měla i bizarní odbočky

3. 10. 2017
Sbírek bicyklů je v Česku několik, některé čítají i stovky kusů. Aktuální výstava v Severočeském muzeu představuje sice "jen" patnáct exemplářů, ale co kus, to unikát. Jsou to milníky vývoje jízdního kola, které nikde jinde pohromadě neuvidíte.
Na otázku, jak vznikl nápad výstavu uspořádat, ředitel muzea Jiří Křížek odpovídá lakonicky: "Výročí je dobrá záminka k připomenutí čehokoliv. Ale toto vzešlo z nabídky, se kterou za mnou přišel pan Jan Králík, propagátor jízdy na vysokém kole a autor několika knih o historii dopravních prostředků. Byla to nabídka, která se neodmítá. Spolu jsme vytipovali pozoruhodná kola z českých sbírek a super je, že ta kola reprezentující určité přelomové momenty cyklistiky se nám tu opravdu potkala na jednom místě."
Součástí propagace výstavy byl i originální Rej Českého klubu velocipedistů 1880 před výstavu pořádajícím Severočeským muzeem v Liberci. Na otázku, zda se pánové nebojí, že si své drahé muzejní exponáty při exhibici poškodí, dostávám zajímavou odpověď: "Ta kola byla tehdy stavěná na mnohem horší povrchy, než na kterých jezdíme dnes. Ale jasně, originál si nikdo nechce moc huntovat, tak většinou jezdíme na replikách a opatrně."
Poměrně málo známým faktem totiž je, že Čechy jsou proslavené kvalitou a rozsahem produkce replik a napodobenin historických vysokých kol. Kopie vysokých kol se v Čechách vyrábějí na několika místech. Asi nejslavnější je moravská firma Měsíček a synové, jejíž logo nese téměř tisícovka novodobých vysokých kol jezdících po celém světě. Martin Cvrček se zase proslavil přesnými kopiemi anglických kol Rudge. Vysoká kola má ve svém portfoliu i firma Štercl, specialista na kola pro handicapované, a další výrobci.

Pražský Český klub velocipedistů funguje od roku 1991 jako pokračovatel prvního Českého klubu velocipedistů založeného roku 1880.
Foto Mad

Jan Šup, předseda klubu: "Vlastníme kompletní archiv původního klubu a z něj vycházíme při naší činnosti včetně vyhledávání dobového oblečení. Máme kolem třiceti vysokých kol, já osobně ročně najezdím na vysokém kole asi 300 km."
Foto Mad

Foto Mad

Podobně jako ke golfu i k vysokému kolu patří specifický dresscode, aneb bez sportovních "lakýrek" na aristokratické kolo nelez!
Foto Mad

Dalšími atributy cyklisty na vysokém kole jsou podkolenky, pumpky, polokošile a kšiltovka, nejlépe opatřená znakem klubu. Vysoká kola kralovala světu bicyklů necelá dvě desetiletí, přesto jsou dodnes symbolem své doby.
Foto Mad

Cena zachovalého originálního vysokého kola nejde pod sto tisíc korun. Cena novodobé kopie začíná na padesáti tisících korunách. To jsou pro laika celkem pochopitelné počty. Co vás ale možná překvapí, je cena petrolejky pro vysoké kolo. Originálů se zachovalo tak málo, že jejich hodnota atakuje cenu originálního kola. Lampa na fotce je pochopitelně replika.
Štěpán Křtěnský, jeden z pánů předvádějících před muzeem své umění, mi vysvětluje, jak poznám originální vysoké kolo: "Originál se od repliky liší například klasickými ocelovými dráty, které jsou silnější než ty dnešní, a ježdění na něm je trochu těžší, protože mechanika má větší vůle." Zajímá mě, co náročnému koníčku říká paní Křtěnská: "Moje žena si pořídila repliku vysokého kola a snaží se na ní naučit jezdit, takže myslím, že tomu fandí. Spolu jsme ještě nikde nebyli, měli jsme zatím jen trénink."
Foto Mad

Vysoká kola zaparkovaná v muzejní šatně. Obrázek, který hned tak neuvidíte. Pánové z Českého klubu velocipedistů si jdou prohlédnout výstavu.
Foto Mad

U výstavy "Kolo 1817 - 2017" je žádoucí číst popisky. Jsou vtipné a informačně velmi výživné, nehledě na to, že jejich ignorací byste se ochudili o symbolický přesah výstavy. Například kolo Germania firmy Seidel a Naumann nevisí v oblouku do hlavního sálu náhodou, stejně tak jako předprodukční Škoda Codiac v pozadí. Kolo této firmy si totiž koncem 19. století pořídil jistý Václav Klement. Bicykl měl poruchu a firma s Klementem odmítla komunikovat česky. Klement se naštval a společně Václavem Laurinem založil firmu, která od výroby kol Slavie přešla přes motorky až k automobilům, které se vyrábějí dodnes, viz. zmíněný Codiac. Mladoboleslavská Škodovka je vlastně jednou z nejstarších nepřetržitě fungujících automobilek na světě.
Foto Mad

Za nejstaršího člena rodiny jízdních kol je považováno odrážedlo draisina německého lesníka a vynálezce Karla von Draise, které bylo poprvé veřejně prezentováno 12. června 1817. Na výstavě v Severočeském muzeu je draisina zastoupená výrobkem jen o tři roky mladším, unikátním i po výtvarné stránce. Pochází z dílny olomouckého mistra podkováře Antona Schigarta.
Zajímavé je, že hřídel kola byla osazena klikou s pedály až někdy v polovině 60. let 19. století. V předchozí větě vás možná zarazilo určení času "někdy". Ano, historici cyklistiky se dodnes přou, kdy přesně k tomu epochálnímu vynálezu došlo. Jan Králík podotýká, že je kuriozní, jak dlouho se na takovou jednoduchou a přitom zásadní věc muselo čekat. Připomeňme, že to bylo v době, kdy například parní stroj již existoval déle jak sto let, elektrický telegraf měl za sebou třicítku a svět začaly stále těsněji spoutávat železniční koleje.
Foto Mad

Éra vysokých kol začala roku 1869 a trvala necelých dvacet let. Vrchol vývoje na výstavě reprezentuje vysoké kolo z dílny Jana Bartáka z Neveklova. Tento stroj je světově unikátní možností pohonu nejen nohama, ale i rukama...
Foto Mad

...a počítadlem ujeté vzdálenosti.
Foto Mad

Jan Králík, člen Českého klubu velocipedistů a spoluautor výstavy, na anglickém Premieru Safety demonstruje, že prakticky všechny konstrukční prvky kol, jak je známe dnes, jsou víc jak sto let staré. Tento Premier Safety má dokonce teleskopický stojánek a vtipně vyřešený zámek na brzdu, takže případný zloděj na kole nemohl prchnout. Nízká bezpečná kola s převodem na zadní kolo vysoká kola rychle vytlačila. Poslední vysoké kolo bylo vyrobeno roku 1892.
Foto Mad

Co se ale vyvíjí dodnes, jsou kromě brzdových systémů a přehazovaček především materiály, jak dokládá finální exponát výstavy, Merida Scultura Superlite LTD, model 2017. Dotýkat se je žádoucí, protože máte uhádnout, kolik toto nejlehčí kolo na světě váží. Snad nic neprozradím, když vám dám malou nápovědu. Kilogram tohoto kola za 360 000 Kč je osmnáctkrát dražší, než kilogram Rolls Royce Silver Ghost.
Foto Mad

Součástí výstavy je výběr dobových plakátů. Většině z nich dominují emancipované dámy. To je úsměvné, protože pánové se na ženy na kole zpočátku dívali s velkou nedůvěrou a snažili se jim jízdu dokonce i zakazovat.
Foto Mad

Na závěr pro vás máme ještě jednu raritu, sněžné řetězy pro kolo. Na výstavu "Kolo 1817 - 2017" si určitě najděte čas, trvá jen do konce roku.
Foto Mad


Text a foto Mad
jilemnice
16. 10. 2017 18:02 Jilemnice existovala už někdy v první polovině 13. století. První písemná zmínka je až z roku 1350. Dřívější vznik města dokládají pozůstatky kostela.
volby
16. 10. 2017 16:04 Stovky lidí z nemocnic či věznic v Libereckém kraji se chtějí zúčastnit voleb do Sněmovny. Třeba ve Stráži pod Ralskem bude volit víc než půlka vězňů.
soud
16. 10. 2017 12:05 Výslechem svědků pokračovalo v Liberci projednávání 14 let staré vraždy. Vypovídal jeden z klíčových svědků, na jejichž výpovědích žaloba stojí.
kameny
16. 10. 2017 12:04 Unikátní sbírku broušených kamenů získalo od sběratele muzeum v Turnově. Pro muzeum je to největší akvizice v jeho historii, stála přes milion.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31
říjen
2017
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).