Osadní výbor Václavic se v posledních letech snaží obnovit společenský život. Předseda osadního výboru Petr Housa k tomu říká: "Je podstatné, že se lidi sejdou a pobaví se." Takových akcí máme do roka více. Například letos na nultém ročníku Masopustu se nám sešlo na tři sta masek, teď nás čekají čarodějnice, pak dětský den... Pořád se něco děje, pak budou slavnosti sv. Jakuba, kdy na hřbitově bude mše a v hospodě Kotlárova cimbálovka. Na podzim plánujeme rozloučení s létem, no a před Vánoci zpívání u betlému."
Iva Červená, členka městské rady Hrádku nad Nisou, dodává: "Já jsem tady deset let, pan Housa také, takže z pohledu těch, co přišli po válce, kdy tady zbyla jediná obyvatelka, jsme náplavy, ale vlastně náplavy jsme všichni. Hlavně jde o to, aby se něco dělalo. Vždycky jsem vymýšlela, jak sdružovat lidi, tak jsme s panem Housou a s Vlastou Hegrem, který tady vydupal hřiště, začali zpíváním a další akce se nabalily."
Václavická velikonoční jízda se poprvé uskutečnila před šesti lety a letos se slavnosti již účastnilo dvacet čtyři jezdců, z toho tři již pošesté. Václavičtí se nechali volně inspirovat slavnými velikonočními jízdami majícími dlouhou historii hned za bukem v sousední Lužici (viz. naše obrazová reportáž). Tradice vlastně vznikla tak, že vesnice se rozrůstá a přibylo zde chovatelů koní, ti tu jsou již tři (viz. http://obec-vaclavice.cz) a vše budují od začátku. Spodní, Střední i Horní Václavice mají své stáje a jízdárny. Místo je totiž pro chov koní téměř ideální, pastvin tu je spousta, cena nemovitostí přijatelná.

Na rozdíl od tradici pečlivě dodržujících jízd v Lužici, kde na koně usedají jen dospělí muži a to ještě podle určité hierarchie, má václavická jízda řadu členů sotva školou povinných na malých...

...i na velkých koních. V sedlech můžeme vidět rovněž ženy a dívky.



Pravda, do honosnosti Osterreiten mají ve Václavicích ještě daleko, ale Iva Červená je optimistka: "Nápadů na vylepšení máme mnoho, například bychom rádi jezdce a koně ošerpovali podle absolvovaných ročníků a vůbec bychom se rádi časem přiblížili jízdám v Německu. Na druhou stranu, všechny koně jsou od nás z Václavic a několik z Liberce."

Kdo jede pošesté? Jáá!

Ti páníčkové s těma koňma ale nadělají, doufám, že je nenapadne osedlat si i mě.

Průvod organizuje Hana Přibylová, kromě chovu koní a prodeje jezdeckých potřeb má i ekochov, a jak lze poznat z konstrukcí v popředí, organizuje i příměstské tábory.

Konečně! Průvod vyráží vstříc mrazivému poledni.

Diváky jsou i koně, kteří se letos neúčastní.

Jezdci se, věrni velikonoční tradici, nejprve vydávájí mezi pole a louky nad vesnicí.


Většina účastníků průvodu na jezdce čeká až u hasičské zbrojnice...

...odkud se pokračuje dál směrem k pískovně.

Za koňmi vyráží v čele pěšáků paní Přibylová a snaží se dav strhnout ke zpěvu rozdaných velikonočních písní. Mnoho lidí se zpočátku nepřidává, možná proto, že píseň neznají. Iva Červená k tomu dodává: Už tu byl nápad založit nějaké zpívání, již jsme se scházeli každou první sobotu v měsíci v hospodě Nové Slunce a zpívali jsme. To bychom rádi obnovili, protože muzikanti jsou a například na vánočním zpívání zpívají celé Václavice, loni se nás sešla u hrázděného statku U Špičky stovka, měli jsme namnožené koledy, lidé přinesli cukroví a pití.

Zatímco koňskou část mají na starosti koňáci (v tomto případě již zmínění Přibylovi), o další program, probíhající v požární zbrojnici, se stará osadní výbor a tak říkajíc sousedé sobě, domluví se, kdo co napeče.


Pan Honza a pan Zdeněk pletou pomlázky z ryze praktických důvodů: "Jednou za rok si takovou příležitost přece nemůžeme nechat ujít." Že jde o dovednost děděnou z otce na syna, potvrzuje Honza: "Pomlázku mě naučil plést tatínek. Kolik lidí jsem to zatím naučil já, těžko říct, dnes například už asi tři."

Na Václavické velikonoční jízdě je vlastně nejhezčí, že zavedené tradiční jízdy nekopíruje. Jestli ji budou obyvatelé Václavic dále rozvíjet po svém, jedině dobře, koní na své plány mají dost. Snad jedinou vadou na kráse jízdy bylo její až konspirativní utajení. V kulturním kalendáři Hrádku nad Nisou (www.branatrojzemi.cz) byla nedělní akci věnována jediná věta a připojený odkaz na mapy Google zájemce poslal do Václavic u Benešova. Ale ono to vlastně nevadí, Václavičtí davy přihlížejících nepotřebují, oni si vystačí sami.