reklama

S olympioniky současnými i minulými na sáňkařském Svijany Cupu ve Smržovce

26. 2. 2018
Na právě skončené zimní olympiádě měl Liberecký kraj velmi slušné zastoupení. Například celou šestičlennou výpravu sáňkařů tvořili sportovci z Jablonecka a ze Smržovky. Někteří z nich byli ozdobou druhého ročníku sobotního Svijany Cupu, závodu na přírodní sáňkařské dráze.
Závody saní na přírodních sáňkařských drahách zatím nejsou olympijskou disciplínou, ačkoliv boj o jejich zařazení mezi olympijské sporty probíhá již půl století. Nyní se zdá, že šance jsou za celou dobu asi nejvyšší. Mezinárodní sáňkařské federaci se povedlo uzavřít s MOV smlouvu a olympijští komisaři již objeli závody na přírodních drahách, aby zhodnotili úroveň závodníků i pořadatelů. Půjde-li vše dobře, objeví se přírodní sáňkování na příští olympiádě jako ukázkový sport. Dráha na Černé Studnici (viz. naše obrazová reportáž) a závody pořádané na jejím spodním konci (viz. naše loňská obrazová reportáž) jsou skvělou propagací tohoto krásného adrenalinového sportu. Mimochodem, toužíte-li vyniknout a dostat se na olympiádu, jsou saně jednou z nejschůdnějších cest, a to myslím saně obecně.
Situace je totiž momentálně bohužel taková, že máme šest sportovců v dospělých kategoriích a šest jich bylo na olympiádě. Ale to není jediný důvod, proč se pustit zrovna do závodního sáňkování. Jindřich Zeman, trenér našich olympioniků, vyjmenovává lákadla závodů v ledovém korytě, které do značné míry platí i pro dráhy přírodní: "Obecně jde o krásně adrenalinový sport. Jedete přes tisíc metrů a na nich máte třeba šestnáct zatáček, kde zažijete přetížení jako piloti stíhaček. Řítíte se rychlostí, za kterou byste na silnici dostali pokutu. (Poznámka: na drahách přírodních se nejezdí 120 až 130, zato ale bez mantinelů.) Zároveň to je sport, který vyžaduje celkovou koordinaci, protože saně řídíte celým tělem. A kolem saní jsme zajímavá parta, možná i proto, že jsme malý sport, neležící v hledáčku médií. Věk, kdy začít se saněmi, není tak nízký jako u některých jiných sportů. Stačí začít v osmi, deseti letech."

Foto Mad
Foto Mad

Trenér Jindřich Zeman si nebere servítky a tvrdě pokračuje v kritice: "Velkou chybou je, že se léta zaspalo, jsme asi jediný stát na světě, který je na tom momentálně tak, že nemá žádnou dospělou reprezentaci. A to nemluvím o takových velmocích, jako jsou třeba Němci, kteří jdou tak daleko, že u nich již dvaapadesát let funguje vlastní výzkum výroby ideálních saní. V přírodním sáňkování vidím velkou perspektivu. Ve světě se to mixuje, třeba v Itálii každé dítě projde přírodním sáňkováním a pak se rozhodne, který obor si zvolí. Někomu ledové koryto nesedí, tak se vrátí. Kromě toho v Rakousku, Tyrolsku, severní Itálii, v Německu, tam má přírodní sáňkování ohromnou tradici, tam jsou takové závody velkým svátkem. To nám chybí a myslím, že je to velká škoda, a přitom by nebylo až tak složité takovou tradici vytvořit. Proto Smržovce přeji hodně úspěchů."
Foto Mad

O vytvoření tradice, o které náš reprezentační trenér hovoří, se již několik let snaží neúnavný popularizátor přírodního sáňkování Miloš Morávek. Spolu s několika dalšími lidmi, například se starostou Smržovky Markem Hotovcem, reprezentačním trenérem závodníků na přírodních tratích Tomášem Perunem a provozovatelem vleku Janem Kohoutkem vybudoval rodinnou přírodní dráhu z vrcholu Černé Studnice, na jejímž spodním úseku se jezdí Svijany Cup. Popularita závodu roste, letos se účastnilo 51 závodníků (8 žen, 12 mužů na turistických saních a 31 na saních sportovních). Přijeli i závodníci z Jeseníku, Klášterce nad Ohří a z Prahy. A jaké má pan Morávek plány do budoucna? "Bude-li napřesrok víc sněhu, bude trať určitě delší. V hlavě mám velký závod až z Černé Studnice pro širokou veřejnost, ale k tomu nám zatím chybí pořádný organizační štáb."
Foto Mad

Tomáš Perun, reprezentační trenér sáňkařů na přírodních drahách, nevidí situaci ve své disciplíně tak pesimisticky jako trenér borců v ledovém korytě: "Pomalu nám přibývají nejmladší závodníci z oblasti Jablonecka a Smržovky. Další oddíl funguje v Jeseníku. Účastnili jsme se ME a MS juniorů. Oproti předchozím letům se nám povedlo počet účastníků zhruba zdvojnásobit. Na přírodních drahách nyní závodí sedm Čechů, takže jsme mohli jet poprvé týmovou soutěž. Naše Tereza Bártová byla patnáctá mezi seniory a získala první místo v národním poháru. Jinak se zatím umisťujeme kolem třicátého místa, ale za úspěch lze považovat stabilitu našich výkonů. To je základ a teď budeme pracovat dále na zlepšování, chce to trpělivost, závodník roste asi pět let." V zápětí dodává, že podmínky pro trénink přírodního sáňkování u nás doma bohužel nejsou ideální.
Foto Mad

Na Svijany Cup se přijeli podívat někteří naši reprezentanti. Ondřej Hyman skončil v Koreji dvacátý první a je se svým výsledkem na olympiádě docela spokojený. Vyzkoušel si i přírodní dráhu ve Smržovce: "Saně jsou moje srdcovka, ale přírodní tratě mě nelákají. Toto je navíc takový sranda závod. Co vidíte zde, je skvělá propagační akce, ale s opravdovými závody na přírodních tratích nemá moc společného."
Foto Mad

Dvacetiletá Tereza Nosková, naše jediná sáňkařka v Koreji, skončila v olympijském závodu žen na saních šestadvacátá. Spokojená moc není: "No moje umístění nic moc, chtěla jsem být ve dvacítce, ale pokazila jsem vlastně všechny jízdy. Tréninky byly dobrý, ale pak asi zapracoval ten stres a všechno okolo, byla to moje první olympiáda. Ale jinak atmosféra byla super." Slečna, která je zvyklá v ledovém korytu svištět sto dvacítkou, reaguje na můj dotaz na zdejší přírodní dráhu překvapivě: "Přírodní dráha je hezká, ale já bych se tu bála jet, nesjela bych si to ani rekreačně, já na obyčejných saních naposledy seděla v pěti letech, takže ne." Nestačím se divit, protože já bych měl naopak hrůzu z ledového koryta, ale ona vysvětluje: "Naše koryto je sice ledový, ale jsou tam mantinely, to tady není, když jedete opravdu na doraz, můžete vyletět kdoví kam."
Foto Mad

Ozdobou závodu byla i naše historicky nejúspěšnější sáňkařka Dana Beldová - Spálenská, držitelka bronzové medaile z mistrovství světa (1975), juniorská evropská šampionka a šestá na ZOH v Grenoblu (1968). Do elitní desítky se dostala i o osm let později v Innsbrucku. Je nejpovolanější osoba schopná zhodnotit, kam se sáňkařský sport za půl století posunul: "Já jezdila do roku 1976 a myslím, že od té doby se moc nezměnilo, možná dnes závodníci leží víc jak my tenkrát. Když jsem skončila, tak jsem asi patnáct let trénovala děti a dělala rozhodčí. To mi trochu chybí, s těmi dětmi byla docela sranda. Ono to naše sáňkování na Smržovce šlo bohužel tak nějak cugrunt, jak se říká. Já ještě pamatuju, že co Smržovák, to sáňkař. Za to možná můžou i mírné zimy. Tehdy se postavila dráha v polovině prosince a vydržela až skoro do jara." Ze zdejší přírodní dráhy má rovněž respekt: "Já nejezdila na přírodních drahách a sjet si dnes tuto trať, to bych se bála. Tady musíte mít dobrý nohy a já už mám kolena hodně špatný. Jela jsem se podívat na ME v přírodním sáňkování a klobouk dolů před těmi jezdci!"
Foto Mad

Že pořadatelé neberou Svijany Cup jen jako propagační srandaakci, svědčí i zcela moderní způsob měření času. Závodníci dostali čip, který nekompromisně přesně zaznamená okamžik startu i projetí cíle.
Foto Mad

Časomíra funguje na podobném principu jako hlídací rámy v obchodech. Až na to, že zde senzory v levé části fotky neindikují kradené zboží, ale okamžik průjezdu.
Foto Mad

Svijany Cup má své skalní fanoušky, vytvářející tu pravou atmosféru.
Foto Mad

Ano, některé výkony připomínaly recesi.
Foto Mad

Foto Mad

Závěrem pro vás máme pár dalších fotek, které dokládají, že Svijany Cup bere většina závodníků vážně a tvrdě si jde za vítězstvím.
Foto Mad

Foto Mad

Foto Mad

Foto Mad

Foto Mad

Text a foto Mad, rozhovory Darka
zóna
19. 9. 2018 16:05 Liberec chce zavést první tzv. bezdoplatkovou zónu, v niž nově příchozí nebudou mít nárok na doplatek na bydlení. Problematický je dům na Františkově.
textilana
19. 9. 2018 13:05 Pozemky po bývalé Textilaně v centru Liberce získala investiční společnost MEI. Chce tam postavit přes 1000 bytů, kanceláře i podnikatelský inkubátor.
silnice
19. 9. 2018 11:02 Rekonstrukce 7,7 kilometru silnice II. třídy z Turnova na hranici Libereckého kraje začne na jaře 2019. Práce za 206 milionů korun potrvají dva roky.
kašpar
19. 9. 2018 06:38 Benefiční akci na podporu lidí, kteří hledají práci, připravuje na listopad liberecký Kašpar. Začal pro ni získávat tašky, které lidé sami ušijí. Více čtěte ZDE.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
září
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).