reklama

Revitalizace po polsku, hrad Książ splní (téměř) každé vaše přání

7. 1. 2019
Mnohokrát přestavěné šlechtické sídlo Książ má přes 400 komnat, což z něj dělá třetí největší hrad v Polsku, na rozdíl od jiných lokalit možná opravdu stále ukrývá nějaké tajemství Třetí říše a konečně, leží pouhých 30 km od našich hranic. Přesto zůstává nám Čechům utajené. To snad změní velkorysá revitalizace.
Książ, česky Kníže (MAPA), byl založený někdy před rokem 1288, kdy je o něm první zmínka. Za svoji existenci byl několikrát dobyt, často Čechy, proti jejichž nájezdům byl původně postaven. Změnil několik majitelů a patřil i několika českým králům (Jiřímu z Poděbrad a Vladislavu Jagellonskému). Nejdéle patřilo panství Hochbergům, a to od roku 1509 až do roku 1941, kdy jim byl veškerý majetek zkonfiskován nacisty. Ti pak umělecké předměty odvezli (rozkradli) a sídlo přebudovali jednak na velitelství SS, ale především na základnu tajného určení, o níž dodnes kolují seriozní studie i teorie ryze konspirační, nevyjímaje tu o Zlaté komnatě. Po válce přišli Rusové a dokonali dílo zkázy, odvezli například cennou knihovnu. Pak se až do sedmdesátých let, kdy započaly nesystematické restaurátorské práce, o hrad nikdo nestaral. Pestrá a pohnutá historie je velmi podrobně zpracována na vizuálně mimořádně povedených stránkách ksiaz.walbrzych.pl.
Opravdový obrat k lepšímu přišel až roku 1991, kdy komplex převzal okres Wałbrzych a začal s rozsáhlou revitalizací, která probíhá vlstně dodnes a přinesla již velmi zajímavé hmatatelné výsledky. V obrazové reportáži se podíváme jaké.

Hrad je otevřený celoročně, takže bez obav můžete přijet obdivovat jeho zimní krásu, tedy jestli vám to stav silnic dovolí. (Foto: Kamil-Cieliński)
Foto Kamil-Cieliński

Dokonalou představu o tom, proč je Książ po Malborku a Wawelu největší v Polsku a jak k sobě byly během staletí jednotlivé trakty doslova přilepované, poskytne až pohled z ptačí perspektivy. Ale ani letecká fotografie neobsáhne všechno. Součástí komplexu ležícího v centru Książské chráněné krajinné oblasti je rovněž hřebčinec, rodinná hrobka a velká botanická zahrada. (Foto: Piotr Strzelecki)
Foto: Piotr strzelecki

První ukázkou smysluplné revitalizace je předhradí, změněné v hotel (vlevo) a informační a stravovací komplex (vpravo), aniž by vnější architektura tratila na půvabu. (Foto bylo pořízeno ze třetího patra hradu.)
Foto Mad

Hosté mají k dispozici ubytování od jednolůžkových pokojů až po prezidentské apartmá a parkoviště na čipové karty. V nabídce jsou pochopitelně i speciální romantické pobyty, v jejichž ceně může být i noční prohlídka. Kdo by se rád nepochlubil honem na strašidla nočními chodbami zámku? Na kolik vás to přijde, zjistíte ZDE.
Foto Mad

Foto Mad

Po průchodu předhradím návštěvníky vítá barokní přístavba z let 1705 až 1742. O severním a západním křídle, vykukujícím vzadu, si návštěvník neznalý historie hradu může myslet, že je nejstarší. Omyl, bylo vybudováno za poslední velké přestavby v letech 1908 - 1923. Tehdy rovněž dostala typickou kopuli tvaru helmy 47 m vysoká centrální věž nejstarší goticko-renezanční části.
Foto Mad

Osvětlení, v sezóně rozsvěcované denně po setmění, je jedním ze splněných cílů revitalizace probíhající od roku 1991 prakticky dodnes. Z profilu jasně vystupuje "skleněný příborník" barokní přístavby. Ukrývá Maxmiliánovu komnatu, nejcennější sál hradu.
Foto Mad

Maxmiliánova komnata je nejcennější i proto, že její interiér prakticky jako jediný přečkal "tvůrčí rozlet" fašistů a rabování Rusů bez vážnější úhony. Chcete zde mít svatbu nebo dokonce soukromou párty? Vše lze zařídit. Svatba vás může vyjít i levněji než na některých exponovaných českých zámcích.
Foto Mad

Maxmiliánova komnata zabírá vertikálně tři patra, toto je pohled zpoza dveří jednoho z balkónků ve třetím patře.
Foto Mad

Zařízeno je ještě pár dalších pokojů. Těch, jejichž interiéry jsou součástí v roce 2015 otevřené expozicie Proměny hradu Książ, sestavené z větší části z obrazů a dalších artefaktů ukradených nacisty a nyní sem po sedmi desítkách let navrácenými. Výstava byla instalována ve spolupráci s Národním muzeem ve Wrocławi. A tady se nad optimismem prozářenou budoucností komplexu začíná kupit jeden z mnoha bouřkových mraků. Smlouva s galerií byla podepsána do konce roku 2018 s tím, že další spolupráce měla navazovat na pokračování rekonstrukce barokního křídla. Jenomže žádost o dotaci z fondů EU nezískala dostatečný počet bodů a navzdory podanému odvolání je otázkou, co tedy bude dál. 
Foto Mad

Většina dalších veřejnosti přístupných prostor ovšem vypadá takto.
Foto Mad

V lepším případě mají místnosti alespoň zajímavý krb, lustr a stěny.
Foto Mad

Dostávám se k jádru obrazové reportáže, Poláci si s nedostatkem mobiliáře poradili s grácií. Maximálně využili fotoarchiv rodiny Hochbergů, přesněji řečeno zejména Jana Jindřicha XV (1861 – 1938), posledního pána na hradu a zámku Książ. Jak vidíte, záměr vyšel, skupina turistů, kteří si zaplatili průvodce, právě obdivuje jednu z mnoha fotografií jeho manželky Marie Terezie Olivie, přezdívané princezna Daisy (1873 – 1943, s Janem rozvedena 1923).
Foto Mad

Na jiných zámcích lemují zdi malované portréty, zasazené do honosných rámů, Zde jsou do masivních rámů zasazeny velkoplošné printy. Tato stěna ukazuje mladé prince Bolka, Alexandra a Hansela. Bolko drží portrét maminky, princezny Daisy.
Foto Mad

Koncept je dotažený k dokonalosti v další expozici, nesoucí název Książ očima gurmána. I kdyby byl Książ jinak naprosto pustý, návštěvu si zaslouží již jen kvůli této fantastické výstavě fotografií Louise Hardouina, šéfkuchaře a správce Hochbergského panství v letech 1909 až 1926. Mimochodem, všimněte si drobného detailu, součástí souboru více jak dvou set fotografií jsou i fotky stereoskopické, které jsou k vidění za kukátky vlevo. Pro děti jsou přistaveny schůdky.
Foto Mad

Soubor je nesmírně živý, invenční a hravý
, viz. například fotka dětí v hrnci na hradní polévku. Šéfkuchař Hardouin byl i Pan fotograf, což je vidět například na práci s barvou a na prostorové kompozici stereofotografií.
Foto Mad

Rodině Hardouinů je věnována samostatná část expozice
. Troufám si tvrdit, že fotky tak věrně vypovídající o životě aristokracie a jejího služebnictva na počátku 20. století hned tak nenajdete.
Foto Mad

Książ je vděčným místem nejen pro milovníky dobré fotografie, ale zejména pro záhadology, šťourající se v dodnes neobjasněných záhadách tajných projektů Třetí říše. Nacisté v podzemí hradu vybudovali celou síť skalních chodeb a obrovských místností, podle některých teorií sloužících k vývoji zbraní hromadného ničení a vedoucích před zavalením možná až do podobných komplexů v okolí. V blízkých Sovích horách je takových záhadných "podzemních měst" v okruhu dvaceti kilometrů šest. Hrad měl být snad dokonce jedním z hlavních stanů Hitlera. Z obytné části jezdily do podzemí tyto výtahy. Na konci loňské sezóny byla otevřena nová podzemní prohlídková trasa.
Foto Mad

Dnes je Książ opravdovým centrem společenského života. Nejenže se zde pořádají svatby, plesy, sympozia, výstavy a další společenské akce, ale i nejrůznější hry spojené právě s historií místa, propagované jako hollywoodské filmy. Ovšem další rozvoj není zcela bezproblémový.
Foto Mad

Již jsem se zmínil o stopnutém postupu žádosti o dotaci na barokní sály. Z podobného důvodu byla pozastavena rekonstrukce botanické zahrady z roku 1908. Přitom i naprostý laik vidí, že některé skleníky by opravdu potřebovaly opravit.
Foto Mad

Celá zahrada pochopitelně v tak tristním stavu není. Pavilony velmi připomínají staré pavilony botanické zahrady liberecké a i zde se pracuje velmi kreativním způsobem. Například jeden pavilon je upravený jako kavárna. Můžete si dát skvělý polský zákusek uprostřed tropického pralesa. Co by tomu asi řekl pan Studnička???
Foto Mad

I zde panuje "kult osobnosti" princezny Daisy, předposlední hradní paní. Není divu, to ona zahradu založila. Fotky dokumentují, že zvěsti o její kráse vůbec nebyly přehnané. Mimochodem, ta dáma byla nejen krásná, ale i ušlechtilá a ač nikterak vysoce vzdělaná, byla inteligentní. Za první světové války pracovala v lazaretu a podle svého dvacet let vedeného deníku vydala dvě vzpomínkové knihy a třetí pak o věcech, o které se hodlala podělit. Bohužel jsem nedohledal, že by byly přeloženy do češtiny.
Foto Mad

Boj o vdechnutí nového života do zdí třetího největšího polského hradu tedy zdaleka ještě neskončil a my budeme vývoj dále sledovat. Je to poučné i z hlediska smysluplného využití českých historických památek. V létě se k tématu určitě ještě vrátíme, tentokrát v nějakém tipu na výlet. Kdyby vás ale naše obrazová reportáž inspirovala natolik, že byste se rozhodli vyrazit hned, tak pro vás máme tip na závěr. Prohlídku hradu lze absolvovat samostatně, nebo s průvodcem. Jednoznačně doporučujeme variantu samostatného bádání!
Foto Mad

Text a foto Mad, není-li uvedeno jinak
palach
16. 1. 2019 19:24 Oběť Jana Palacha si dnes u radnice v Liberci připomněly desítky lidí. Se svíčkami v rukou pak vyrazil průvod k Památníku obětem komunismu.
stopa
16. 1. 2019 16:03 Magistrála pro běžkaře v lesních úsecích Jizerských hor zatím stále není bezpečná. Pokud se tam přesto někdo vydá, měl by být velmi opatrný.
sbírka
16. 1. 2019 15:25 Sbírka pro obyvatele vyhořelého domu se třemi byty ve Sloupu v Čechách vynesla 145.000 korun. Výtěžek poslouží na nezbytné stavební úpravy domu.
šikana
16. 1. 2019 14:03 Besedy, divadelní představení, proškolování učitelů či předávání informací přes sociální sítě. To chystá Liberec v projektu prevence šikany.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31
leden
2019
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).