reklama

Komiksové autorky stvořily na divokém severu Ženu 2.0

26. 11. 2018
Že neznáte žádnou českou autorku komiksů? Do konce ledna 2019 si můžete rozšířit obzor návštěvou libereckého Kultivaru, který hostí pozoruhodnou výstavu volné komiksové tvorby sedmi českých tvůrkyň, účastnic ženského komiksového sympozia v Josefově Dole.
Komiksové autorky stvořily na divokém severu Ženu 2.0
Výstavní bonus, výšivka Terezy Drahoňovské
Takováto sympozia jsou jednou z činností Laydeez do Comics Praha, pobočky mezinárodní sítě Laydeez do Comics. Českou odnož založily v roce 2015 novinářka Tereza Drahoňovská a výtvarnice Štěpánka Jíslová s cílem propagovat komiksové autorky v Česku, protože jména komiksových autorů jsou celkem v obecném povědomí, ale autorek nikoliv. Pro představu, v roce 2001 vznikla komiksová kniha Generace 0, ve které publikovalo 30 autorů, z toho jen tři ženy. Přitom u nás komiksové autorky existují, ale z různých důvodů nejsou vidět.
Nyní dorazila komiksová osvěta do Liberce. Kultivar (vchod po lávce z ulice U Besedy, viz. MAPA) je pro podobné akce jako stvořený, mimo jiné i proto, že k přemýšlení nad díly, vystavenými v útulném negalerijním prostředí, si můžete dát třeba kafe. Mě navíc světem českého ženského komiksu provedla charismatická Tereza Drahoňovská, která výstavu ŽENA 2.0 přijela osobně uvést.

  Tereza Drahoňovská představuje účastnice josefodolského sympozia.
Foto Mad

Red.: Začněme u vaší práce, co pro podporu českých autorek děláte?
Tereza Drahoňovská: Na www.ldcpraha.com se specializujeme na recenze prací českých autorek obecně. Na FB nás najdete na www.facebook.com/ldcPraha. Zároveň jednou za rok pořádáme komiksové sympozium, jehož výsledkem je výstava. Sympozia již máme za sebou tři. V tom se trochu lišíme od britských Laydeez do Comics. Ty dělají setkání vždy s jednou autorkou, na které může přijít kdokoliv.

  Štěpánka Jíslová, druhá zakladatelka Laydeez do Comics Praha, se na třetím sympoziu se věnovala úvahám, jak by se ženy ve svých historických rolích popasovaly v moderní době. Tereza Drahoňovská k tomu dodává: "O moderním sabatu se obětují mobily a počítače s cílem třeba shodit burzu."
Foto Mad

Foto Mad

Red.: Řekla jste, že výstava je produktem již třetího sympozia, jak takové komiksové sympozium vypadá?
Tereza Drahoňovská: Funguje to tak, že pozveme vybrané komiksové autorky někam do odlehlé divočiny na chatu a tam celý týden tvoříme na dané téma, o kterém se průběžně bavíme. Je to takový brainstorming. Tentokrát jsme byly v Josefově Dole.

Red.: Podle jakého klíče vybíráte výtvarnice?
Tereza Drahoňovská: Každý rok máme jiné autorky. Řídíme se tím, jak nás autorka zaujme, a snažíme se i trochu rozložit různé styly, aby byl výsledek různorodý. Mixujeme i mladé autorky s autorkami zkušenějšími, aby se během toho týdne mohly navzájem třeba obohatit.

  Aliona Beranova pochází z Běloruska, u nás studuje animaci ve Zlíně. Netvoří-li něco pro Ženu 2.0, zajímá ji zejména téma domova a adaptace na život v cizím prostředí.
Foto Mad

Foto Mad

Red.: Téma bylo ŽENA 2.0, co má návštěvník očekávat?
Tereza Drahoňovská: My jsme přemýšlely nad tím, jestli již existuje nová verze ženy, nebo kolik vlastně těch verzí, rolí ženy za dobu trvání civilizace bylo. Kolik těch rolí máme my, jak si svoji roli v životě vybíráme.

Red.: To jste došly teprve do dvojky?
Tereza Drahoňovská: Tak je to symbol, 2.0 je většinou po jedničce dopracovanější verze.

Red.: Nějaký prapůvodní matriarchát, to bylo tedy demo?
Tereza Drahoňovská: No možná, třeba verze 0. To je právě ta diskuse, kterou jsme chtěly otevřít.

 Markéta Bracherová se o komiksy začala zajímat ne proto, že můžou být zdrojem výdělku, ale proto, že jimi lze, na rozdíl od ilustrace, vyjádřit celý příběh.
Foto Mad

Foto Mad

Red.: Jaká témata měly předchozí ročníky?
Tereza Drahoňovská: První ročník měl téma Gender:Redefined. Řešily jsme třeba to, jestli dvě pohlaví, co máme dnes, jsou dostatečný počet. A loňské téma bylo Princezny šťastné až na věky?, kde jsme přemýšlely nad tím, jak pohádky a role princezen ovlivňují ženy v jejich životě.

  Oipooik již znáte, chodíte-li do Kultivaru častěji. Loni zde měla výstavu. Zlomová životní role Ženy 2.0? To je především mateřství.
Foto Mad

Foto Mad

Red.: Mají vaše projekty i jiný výstup než tyto výstavy?
Tereza Drahoňovská: Ano, má to výstup, bylo by hloupé si skladovat výstavy pod postelí. My momentálně pracujeme na sborníku. Bude obsahovat výsledky všech sympozií, což je přes sedmdesát stran původních komiksů plus rozhovory s autorkami a úvod do historického kontextu, jaké české autorky jsme měli třeba před padesáti lety, jak tvořily, s jakými problémy se potýkaly, co je ovlivnilo.

  Poznámka redakce: Sborník si můžete objednat a projekt tím podpořit na kupknihu.pointa.cz.  

 Helena Lasovská se inspirovala historií a příběh postavila na střetu řeckého standardu krásy s měřítky dneška.
Foto Mad

Foto Mad

Red.: Mě teď, snad kromě Lucie Seifertové, tvůrkyně komiksových Dějin českého národa, žádná současná česká komiksová autorka nenapadá a z doby mého mládí už vůbec ne.
Tereza Drahoňovská: Ale jsou takové autorky, je jich málo, ale jsou. Doufáme, že se nám podaří zapojit i pamětnice a udělat s nimi rozhovory. Nejznámější je asi Lucie Lomová, která kreslila dětský komiks Anču a Pepíka. Dnes dělá i detektivní komiksy. Z autorek, které prošly našimi sympozii, je plodná například Štěpánka Jíslová, ta se účastnila i série Češi, inspirované seriálem České století. Další autorky se třeba nevěnovaly komiksu, ale spíše ilustraci nebo animaci. Často funguje, že jsme je  pro komiks nakoply.

 Justine Sarlat pochází z Francie, ale Praha a česká krajina ji uchvátila natolik, že u nás zakotvila. Téma Žena 2.0 pro ni bylo jako stvořené, protože se dost věnuje feminismu a sociálnímu aktivismu. Ale jak říká, nikoliv ze zájmu, ale z nutnosti.  
Foto Mad

Foto Mad

Red.: Zde vystavené práce jsou vyloženě volná tvorba na téma dané sympoziem a v hledání podstaty ženského komiksu mi příliš nepomáhají. Takže poslední otázka, co je to ženský komiks?
Tereza Drahoňovská: Nemyslím, že by byly nějaké dramatické rozdíly ve zpracování. Ten rozdíl je spíš v tématech, kterým se věnují. Zatímco mužům je bližší větší akčnost, ženy směřují do vyjádření emocí, vztahů, hledání paralel. Výjimky jsou pochopitelně všude, takže ve výsledku jsou rozdíly minimální.

Red.: A nekreslí ženy spíš pro ženy?
Tereza Drahoňovská: Není tomu tak. Dá se říci, že ženy možná víc tvoří pro děti, ale ani to není nijak výrazné. Určitě neplatí, že ženy tvoří tento žánr a muži tento.
Red.: Děkuji za rozhovor.

  Anežka Žídková, čerstvá studentka animace ve Zlíně, se zamyslela nad standardy, které jsou ženám společností podsouvány, se sobě typickým humorem.
Foto Mad

Foto Mad



Za to, že se v Liberci tato výstava koná, vděčíme i Kláře Jägerové Altové, která coworkingové centrum Kultivar založila a je jeho projektovou manažerkou. Protože jsme před dvěma lety přinesli obrazovou reportáž ze slavnostního otevření Kultivaru, byla vernisáž Ženy 2.0 vítanou příležitostí k malé bilanci.

 Klára Jägerová Altová (vpravo) představuje Terezu Drahoňovskou 
Foto Mad

Red.: Ze slavnostního otevření si pamatuji především množství maminek s dětmi, ať již narozenými nebo v břiše. Co se v Kultivaru za ty dva roky změnilo, kromě toho, že děti vašich návštěvníků rostou?
Klára Jägerová: Představte si, že měsíc po otevření jsem otěhotněla já a teď mám rok a čtvrt starého syna, takže já mám Kultivar vlastně jako další dítě, dnes tedy již tři. I kluci, co vyrábějí dřevěné hodinky, tak mají najednou děti, takto se množí vlastně všichni, co prošli Kultivarem. Takže by se to dalo shrnout jako plodná léta.

Foto Mad

Red.: A splnil projekt vaše očekávání?
Klára Jägerová: Ano, celkově splnil, ale je to mnohem náročnější, než jsem si myslela, že bude. Třeba moje sklářská dílna vlastně dodnes není v provozu a asi nebude, dokud za mě provoz Kultivaru někdo nepřevezme, protože agenda je tak velká, že při ní nestíhám dělat vlastní tvorbu, a k tomu ještě mám miminko. Dům jako sdílený projekt, to se udrželo, ale opustili nás kluci s hodinkami, protože už potřebovali něco většího, teď je tam sdílená kancelář. Máme pěknou tělocvičnu a vlastně nás živí pořádání kulturních akcí, workshopů, přednášek a školení. Je škoda, že brzy po našem startu se vylouplo několik podobných projektů, což nám začátek neulehčilo. Po dvou letech bilancování musím přiznat, že kdyby nebylo podpory města a kraje, bylo by pro nás mnohem těžší zůstat funkční a rozvíjet program podle našich představ.

Foto Mad

Red.: Kolik takovýchto výstav pořádáte do roka?
Klára Jägerová: Pořádáme tři až čtyři výstavy, tato je naše zatím pátá.

Red.: Žena 2.0 tu bude do konce ledna, na co se můžeme těšit pak?
Klára JägerováPak bude Petr Havel, fotografie. Ale většinou program známe tak dva měsíce dopředu. Je to pro nás hodně punkový, děláme to spontánně, hodně pocitově, co nám zrovna přijde dobrý.
Děkuji za rozhovor.

Foto Mad

Text a foto Mad
galerie
15. 12. 2018 10:05 Liberecká galerie má dvě nové výstavy. Na jedné jsou díla výtvarných pedagogů z polské Vratislavi a na druhé představuje svoji tvorbu Richard Loskot.
koncert
15. 12. 2018 07:15 Česká Carmen Andrea Kalivodová bude hostem Libereckého adventu. Představí se koncertním recitálem v kostele sv. Antonína Velikého v neděli 16. prosince od 16.00 hodin.
kostel
15. 12. 2018 07:04 Barokní kostel Nalezení sv. Kříže v Liberci čekají další opravy. V příštím roce chce arciděkanství dokončit opravu střechy, v dalším začít s fasádou.
frýdlant
15. 12. 2018 07:00 Operační sál Nemocnice Frýdlant je už dva týdny zavřený, kvůli otravě krve u devíti operovaných pacientů. Kdy bude možné operovat, není zatím jasné.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31
prosinec
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).