reklama

Podzemní náhon Wellnitzer Spiegelfabrik nepotřebuje reklamu

17. 11. 2017
700 metrů dlouhý náhon, z toho 200 metrů proražený skalní štolou, přiváděl vodu od Černého jezu na Svitávce k manufakturní zrcadlárně Josefa Jana Maxmiliána Kinského. Patří mezi nejpozoruhodnější technické památky regionu. Přesto není vybavený infopanelem, natož aby tudy vedla naučná stezka.
Totéž ostatně platí pro celé, turistickými atrakcemi nabité, údolí říčky Svitávky mezi Svitavou a Velenicemi. Tato oblast bude středem zájmu našeho příštího tipu na výlet. Jako ochutnávku toho, na co se během návštěvy zdejší romantické krajiny můžete těšit, si prohlédneme dílo, které podle nás má plné právo na samostatný výlet.
Josef Jan Maxmilián Kinský (1705 - 1780) patří mezi naše nejvýznamější průmyslníky, obchodníky i politiky 18. století. Na svém panství provedl efektivní hospodářskou reformu, intenzivně se věnoval textilnímu průmyslu, zejména výrobě plátna všeho druhu. Za tím účelem založil i odbornou školu a jeho barvírna ve Sloupu se stala nejstarší kartounkou v Čechách.
K obchodu s plátnem přidal i obchod se sklem. Aby podpořil své zájmy, použil stejný trik jako v případě prosazení zákazu dovozu voskovaných pláten do Čech. Zaručil se Marii Terezii, že když zakáže dovoz zrcadel z Norimberka, tak on pokryje veškerou poptávku monarchie po zrcadlech a navíc zajistí i export. To se mu také podařilo. Pozval z Neapole a Ferrary odborníky, kteří postavili dvě výrobny zrcadel. První vznikla roku 1756 v Lindavě a druhá pak o čtyři roky později ve Velenicích. Lindavská manufaktura se nedochovala, tu velenickou do dnešních dnů připomíná budova a skalní náhon, který si projdeme podrobněji.
Petr Šinka, znalec místní historie, přidává zajímavé podrobnosti: "Polotovary zrcadel se sem v osmnáctém století vozily formanskými vozy z jedné sklárny až z Jižních Čech. Skleněné tabule byly uloženy do slámy, zalité sádrou v dřevěných rámech."

Z velenické zrcadlárny se dochovala tato dlouhá budova (MAPA), dnes fungující jako keramický ateliér. Původní areál byl třikrát větší a byl podstatně modernizován roku 1875. Zahraniční mistři nejenže zajistili osazení osmi brusných stolic o průměru 1,5 m, ale vyměřili i celý náhon, který manufakturu zásoboval potřebnou vodní energií.
Foto Mad

Zrcadla se brousila pískem různé hrubosti, těženým v okolních dolech, dnes známých jako jeskynní systémy Pusté kostely I až III. (Nebo též pod názvy Pusté kostely, Pekelné doly a Medvědí camp. Tyto lokality budou předmětem avizovaného tipu na výlet.) Pro finální leštění se dovážela "anglická růž", což je plavený oxid železa. Naproti manufaktuře v lese naleznete pár ložisek této pasty, která barví vše intenzivní rezavou barvou, tak se tomuto podivnému jílu raději vyhněte.
Foto Mad

Naproti manufaktuře šplhá vzhůru do lesa cesta vedoucí kamsi ke kapličce nad Velenicemi. Její provedení dokládá, že kdysi měla mnohem větší význam, než dnes.
Foto Mad

Ve stráni pod cestou se nachází první vchod do podzemí (MAPA). Než se případně rozhodnete vlézt dovnitř, zvažte, že skutečnost, že tato technická památka není nijak inzerována, má zřejmě své důvody. Prostory nejsou zajištěné, a ačkoliv nejsou opatřeny výstražnými cedulemi, nemusí být pobyt uvnitř zcela bezpečný. Průzkum podnikáte zcela na vlastní riziko! Bez alespoň základního vybavení (pevná obuv, kvalitní baterka, helma...) do tunelů určitě nevstupujte!
Foto Mad

Krátké sešlapané schůdky vedou k finální části náhonu...
Foto Mad

...která má podstatně menší průměr než zbytek tunelu (ale zato je vyzděná) a pod silnicí míří k manufaktuře.
Foto Mad

Za silnicí je zbytek náhonu zasypán. Na tomto místě je třeba zmínit, že dnes zaniklá část náhonu byla později protažena až k další, mnohem mladší brusírně Rabštejn, vybudované roku 1854 u stejnojmenné skály asi kilometr cesty po silnici směrem k Velenicím (MAPA). Zde již byly stroje poháněny elektromotory napájenými vodní turbínou. Budova není ke skále přilepená samoúčelně. Některé výrobní prostory byly vyraženy přímo do masivu. Obě zrcadlárny fungovaly až do Světové hospodářské krize (1929).
Foto Mad

Vraťme se zpět ke vstupu u bývalé manufaktury. Vy se teď můžete vydat tmou necelých sto metrů na sever k jeskyni, anebo to obejít venkem podzimní přírodou, což vřele doporučujeme. Je to delší, ale zato nehrozí, že zakopnete nebo se ve tmě o něco praštíte. Po necelých třech stech metrech chůze proti proudu Svitávky dorazíte k dalším dvěma přístupům ke skalnímu tunelu (LETECKÝ POHLED).
Foto Mad

Bližší vstup zřejmě sloužil jako bezpečnostní přepad.
Foto Mad

Chodba je nejprve jen hrubě ražená...
Foto Mad

...ale dojdete-li až na křižovatku zjistíte, že vlastní náhon tvoří poměrně komfortní štola nesoucí podpis výšky vodní hladiny. Na některých místech, jako například zde, je zachovaný i inspekční chodníček. Jestli to tedy inspekční chodník vůbec byl, protože by se po něm muselo chodit pouze v hlubokém předklonu.
Foto Mad

Náhon se rozšiřuje a různě větví, jedna z postranních chodeb končí závalem. Ve tmě v pozadí nestojí duch, ale členka naší výpravy.
Foto Mad

Ze tmy chodby vylézáme na světlo vrhané sem druhou, poměrně rozsáhlou jeskyní (MAPA). Působí přírodním dojmem, ale podle velmi kvalitního zdroje www.luzicke-hory.cz prostor pravděpodobně vznikl jako následek těžby pískovce na písek.
Foto Mad

Nebo že by zde pospolu žili v časové smyčce Keltové a lidé doby kamenné, používající fluorescenční fixy???
Foto Mad

Takto vypadá jeskyně zvenčí. Po cestě můžete pokračovat proti proudu Svitávky k začátku náhonu...
Foto Mad

...nebo se vrátit do jeskyně a po necelé stovce metrů chůze tmou dorazíte nikoliv na začátek náhonu, ale na začátek tunelu ano.
Foto Mad

Částečně zasypaný náhon pak pokračuje nad Svitávkou ještě asi půl kilometru.
Foto Mad

Jsme u Černého jezu (MAPA). Začátek náhonu tvoří uzávěr Svitávky, kdy říčka mizí pod cestu.
Foto Mad

Podaří-li se vám spustit se bez uklouznutí co nejníž k vodě, uvidíte na konci dómu tunel přívodu náhonu, osvětlený branou propustě.
Foto Mad

Tunel z druhé strany. Na portálu jsou rozeznatelné dva letopočty, 1779 a nad ním 1872. Během naší návštěvy byl příchod k tunelu bohužel zatarasený stromy a větvemi popadanými během nedávného orkánu, takže toto je nejlepší foto, jaké šlo pořídit.
Foto Mad

Propust leží pár metrů po proudu a Svitávka se zde do svého původního koryta vrací přes dodnes patrné zbytky jezu se stavidlem.
Foto Mad

Závěrem bychom rádi poděkovali Petru Šinkovi, který se před námi během našeho zkoumání náhonu vyloupl z lesa jako pohádkový děd Vševěd a poskytl nám pro obrazovou reportáž některá dosud málo známá fakta.
Foto Mad

galerie
15. 12. 2018 10:05 Liberecká galerie má dvě nové výstavy. Na jedné jsou díla výtvarných pedagogů z polské Vratislavi a na druhé představuje svoji tvorbu Richard Loskot.
koncert
15. 12. 2018 07:15 Česká Carmen Andrea Kalivodová bude hostem Libereckého adventu. Představí se koncertním recitálem v kostele sv. Antonína Velikého v neděli 16. prosince od 16.00 hodin.
kostel
15. 12. 2018 07:04 Barokní kostel Nalezení sv. Kříže v Liberci čekají další opravy. V příštím roce chce arciděkanství dokončit opravu střechy, v dalším začít s fasádou.
frýdlant
15. 12. 2018 07:00 Operační sál Nemocnice Frýdlant je už dva týdny zavřený, kvůli otravě krve u devíti operovaných pacientů. Kdy bude možné operovat, není zatím jasné.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31
prosinec
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).